Jak mi Adjustační ponožky pomohly

"Patřím mezi pochybovače a tak jsem nevěřila, že by nějaká ponožka mohla pomáhat. Ale život tomu chtěl a já poznala, že může.

Není to tak dávno, co jsem byla zdravá, normálně chodící holka. Pak přišla operace, pooperační komplikace a já se ocitla na vozíku. Ale ani ten nebyl jistý, první dva měsíce po operaci si nepamatuji, lékaři mě museli uvést do umělého spánku. Svaly za tu "krátkou" dobu totálně ochably. Po probuzení jsem mohla hýbat jen hlavou. To jen pro vaši představu. Ale ani navzdory lékařským prognózám to má rodina nevzdala.

Švagrová, která je vystudovanou fyzioterapeutkou, všechny instruovala, jak se mnou cvičit. A nezapomněli ani na nohy, věřili, že je budu ještě potřebovat. Nohy byly úplně rovné, žádné fajfky, prsty měly tendenci se kroutit (to vše vím jen z vyprávění).

Hned od začátku mi navlékali Adjustační ponožky, prsty se rovnaly a natahovaly. Postupem času i díky rehabilitaci jsem začala končetinami hýbat. Kotníky se staly ohebnými. Studené nohy se lépe prokrvovaly.

Dnes jsem na vozíku, ale u pevné opory se postavím, s chodítkem ujdu pár metrů a věřím, že k tomu přispěly i Adjustační ponožky. Vždyť na zkroucených chodidlech a prstech se stát nedá. Ponožky navlékám pořád, neustále je co zlepšovat a stále věřím, že nohy budu potřebovat čím dál tím víc, tak jim dopřávám tu relaxaci a zároveň vím, že pro sebe dělám něco sakra prospěšného.

Takže za mě obrovské díky za adjustační ponožky."

                                                                                                   Jana Bendová

Nádor na mozku jí změnil život od základů

Jana žila úplně normální život, dokud ji nezjistili nezhoubný nádor na sluchovém nervu. Operace se bohužel nezdařila, došlo ke krvácení do mozkového kmene, naděje na přežití byly minimální. Jana to však nevzdala a díky podpoře celé rodiny bojovala a udělala obrovské pokroky, nad kterými i sami doktoři kroutili hlavou. Zůstala však odkázaná na invalidní vozík s nesčetnými poruchami způsobenými poškozením mozku. Hnacím motorem ji zůstávají její dvě děti, manžel situaci bohužel nezvládl a opustil ji. I přesto to Jana nevzdává. Koncem léta se přestěhovala do bezbariérového bytu, aby byla co nejvíce soběstačná. Každým rokem jezdí na rehabilitační pobyty, aby udržovala své tělo v kondici.

Postavit se na vlastní nohy

Jestli vás zajímá celý její příběh, můžete sledovat Jany stránky Pomůžeme Janině zpátky do života. Pokud byste chtěli Janu podpořit, napište ji povzbuzující zprávu nebo jí můžete zaslat jakoukoli částku na její transparentní účet: 2800823004/2010, aby mohla i nadále intenzivně cvičit a rehabilitovat. Určitě ji to potěší. Pro-nožky.cz také pomáhají, každým rokem jí přispívají na pobyt v Adeli či Klimkovicích, kde dělá neuvěřitelné pokroky.

Na vlastní nohy, co se týče bydlení, se Jana už postavila, jejím velkým snem však zůstává postavit se na své opravdové nohy. Pomůžeme jí?