PaedDr. Vlaďka Botlíková, CSc.: Lidé péči o své nohy podceňují. Barefoot není pro každého

Tentokrát jsme si pro vás připravili dvoudílný rozhovor s velice zajímavou osobností ze světa zdravého pohybu s Vlaďkou Botlíkovou, která působí na ČVUT v Praze, vede nejrůznější cvičení, tvoří vlastní online kurzy i semináře a píše blog o zdravém životním stylu. V první části jsme si popovídali o ní samotné, abychom vám Vlaďku trochu více představili, a dále o zdraví nohou, cvičení, podpatcích, barefootech a dalších zajímavostech. Příště se zaměříme i na vlastní zkušenosti s Adjustačními ponožkami. 
 

O Vlaďce Botlíkové

PaedDr. Vlaďka Botlíková, CSc. je lektorka a učitelka zdravého pohybu. Učí lidi zdravě sedět, stát, chodit, cvičit a pohyb si užívat. Více než 25 let učí studenty na ČVUT Praha zdravotně zaměřené cvičení pro uvolnění kloubů, protažení a posílení svalů celého těla, pro zlepšení držení těla a pro zvýšení kondice pohybového systému. Dále vede cvičení Zdravá záda pro zaměstnance ČVUT i pro veřejnost, učí zdravotní tělesnou výchovu na Univerzitě 3. věku (U3V) při ČVUT a vede kurzy Masters pro absolventy U3V. Věnuje se také lektorské činnosti: přednáší zdravotní tělesnou výchovu pro cvičitele (ze Sokola i z České asociace sport pro všechny) a vede semináře Zdravá práce v kanceláři pro státní organizace a pro firmy. 

V posledních letech se naplno věnuje online vzdělávání: píše blog o zdravém životním stylu, vede semináře pro veřejnost Zdravé nohy I. a II., tvoří online kurzy zaměřené na cvičení pro ozdravení problémů chodidel a nohou (Cviky pro nohy, Cviky pro dětské nohy) i pro zlepšení kondice a držení těla (Naslouchejte tělu od nohou, Záda v pohodě). Kromě toho, že jde o její obživu, ji učení a vedení klientů a studentů naplňuje a baví.  

Jak dlouho se věnujete pomáhání lidem s péčí o své tělo a co vás k tomu nasměrovalo?

Umění sebeléčby pohybem předávám lidem již více než 30 let. Vedli mě k tomu jednak rodiče: maminka byla celoživotně velká sportovkyně a celý svůj profesní život věnovala výuce zdravotního cvičení na Karlově Univerzitě a šla mi tak příkladem. V mládí jsem navíc utrpěla několik úrazů nohy a pak jsem musela hodně rehabilitovat. Naučila jsem se různé postupy, které jsem si sama upravila tak, aby mi co nejrychleji a co nejlépe pomohly dostat se zpět do kondice. A tak i proto se můj zájem soustředil kromě jiného hodně na nohy a chodidla. 

Později, když jsem už sama učila své studenty, řešila jsem pomocí cvičení hlavně jejich problémy se zády, bolavou krční páteří, přetížení zápěstí a ruky, problémy s očima, špatné dýchání a celkově nízkou kondici. Na to jsem zaměřovala své praktické hodiny. Později při výuce dospělých a seniorů jsem si během vedení lekcí všímala, kolik z nich má poměrně velké problémy s nohama a právě s chodidly. A i tyto poznatky mě vedly k vymýšlení vlastního cvičebního systému pro nohy a chodidla, který by lidem od jejich problémů pomohl a zmírnil nebo i vyléčil jejich obtíže.

Kdy je podle vás nejvhodnější doba začít procvičovat své nohy?

Ta nejvhodnější doba je KDYKOLI! Začít je možné opravdu v jakémkoli věku. Z mých zkušeností se nejvíc na dobrém výsledku projeví, když jsou lidé dobře motivovaní: Nejčastější motivací je bolest nebo nepohodlí, které pak působí problémy v běžném životě a omezují člověka v jeho obvyklých aktivitách, nebo je dokonce znemožňují. To pak jsou lidé ochotni dokonce cvičit, i když normálně by je to ani nenapadlo (úsměv). 

Další motivací je snaha dobře vypadat a pak třeba deformity na chodidlech, na prstech nohou, nohy do X či do O a podobně. Ty mohou také dotyčného přivést na fyzioterapii nebo do tělocvičny. Ale ta nejlepší a nejsilnější motivace není bolest, ale radost z pohybu. Pokud to člověka opravdu baví, vyvolává to blahé a krásné pocity. Každý pak rád opakovaně cvičí, běhá, chodí nebo dělá konkrétní sport.

Mezi mými klienty je mnoho takových, co už přesáhli sedmdesátku, a to i o dost let, a přesto i oni si po zácviku na mých seminářích Zdravé nohy I. a II. byli schopni své problémy cvičením ještě zlepšit, bolesti jim ustoupily a i některé deformity (typu vbočených palců nebo plochých nohou atd.) se jim upravily.

Prevence je pro spoustu lidí tabu. Lidé jsou totiž zvyklí řešit až vzniklé problémy. Co si o tom myslíte?

Nezastírám, že prvotně mě vyhledávají spíše lidé s problémy nebo bolestmi. Nabídnu jim pravidelné cvičení naživo (Zdravá záda nebo podobné), a to po celý semestr – tedy je to 12 lekcí, aby se už nějaká změna mohla projevit. A jako lektorka zdravého pohybu jsem opravdu nadšená, když po prvních lekcích zůstávají i v dalších semestrech i ti lidé, kteří si již svůj zdravotní problém vyřešili a vlastně by už mohli zase „zajet“ do svého dřívějšího stereotypu bez pohybu. 

Pokud se je totiž podaří přimět ke změně motivace, jak jsem zmínila předtím, je to nejen moje pedagogická, ale i jejich osobní „výhra“ nad nemocí či problémem - a půl práce je tím už skoro hotová (úsměv).
 

Objevují se potíže s nohama u lidí v poslední době častěji, než tomu bývalo dříve? Dělají lidé v dnešní době něco jinak?

Neřekla bych, že je to častěji. Spíše to vnímám tak, že dnes se lidé přece jen více o své zdraví starají než dříve. Více si všímají, také mají k dispozici více informací i ve veřejném prostoru. Dokonce i média se tomu více věnují: v tisku, v televizi či rádiu je o zdraví mnohem více pořadů. Také na internetu je možno si vyhledat ohromné množství informací, dat, videí, textů, návodů a postupů vedoucích ke zlepšení a posílení zdraví. 

Často je teď větší „umění“ se ve všech těch informacích neztratit, umět se v tom vyznat, zvolit ten správný postup nebo toho správného odborníka, který by mohl s jejich problémem pomoci.

Lidé své nohy jako část těla často podceňují. Jak se k tomu stavíte vy?

Ano, je to tak! Nohy a zvláště chodidla jsou až na konci těla (úsměv). Obvykle si více všímáte především toho, co je dobře vidět. Tedy péče o vlasy, pleť obličeje nebo o pěknou postavu je mnohem častější než péče o nohy. I ruce jsou více „na ráně“, a tak třeba péče o nehty na rukou včetně různých dekorací a malůvek na nehty je v hledáčku lidí velmi oblíbená. Obvykle na manikúru chodí lidé opět mnohem častěji než na pedikúru. Na ni se objednávají hlavně když mají nějaké potíže: zarostlé nehty na nohou, mozoly, puchýře, jejich prsty nohou nebo nehty trpí deformitami, plísněmi, otlaky a podobně.

Je důležité, když si lidé uvědomí, že právě nohy jsou ty, co nás vzorně nosí po celý život, zatěžujeme je denně mnoho hodin! Ale kvalitní (nebo vůbec nějaké!) péči o ně věnujeme ve srovnání s ostatním jmenovanými částmi těla neskutečně málo času! Bylo by opravdu fajn, kdyby si každý mohl vyčlenit pět až deset minut denně i pro péči o nohy, ať už je to třeba kratičké cvičení, nanesení krému nebo rychlá automasáž chodidel.

Jaký máte názor na nošení obuvi na podpatcích?

Já osobně boty na podpatcích moc nevyhledávám, dávám přednost pohodlným barefoot botám nebo kvalitní sportovní obuvi. Ale samozřejmě i ty podpatky na několika botách ve svém výběru také mám a na kulturní událost si je i občas vezmu. Jen vím, že pokud mě poté z nich bolí nohy, že je potřeba si své nohy pak trochu opečovat.

Povězte nám více o barefoot obuvi.

Barefoot boty mám ve svém repertoáru opravdu mnohé, na léto i na zimu, pro sport, na pláž i do města. I mně ale někdy „nesednou“ a jsou dny, kdy si raději vezmu klasickou obuv. Děje to však čím dál méně. 

Pokud jde o vzkaz ostatním, nemohu tyhle botky šmahem doporučit všem, kdo mají problémy s nohama a s chodidly. Neumím jim slíbit, že přechodem na barefoot obutí se jejich problémy vyřeší. Tak to nefunguje. Barefoot boty navíc nejsou vhodné pro každého, ba pro některé diagnózy chodidel jsou i vyloženě nevhodné. 

Je ale fakt, že mnoha mým klientům tyto boty pomohly zlepšit jejich zdravotní stav. A některým i vyřešily potíž s nalezením vhodného modelu pro jejich otlačené či již nějak deformované nohy, co se už nevešly do běžných „klasických“ bot. Tyto boty mohou totiž sloužit jako tréninkové, jako to funguje třeba pro lehce „zlenivělé“ klenby nohou u mladších lidí. 

Je ovšem třeba to vyzkoušet a každopádně - zvlášť u starších lidí - je moc dobré nejprve nohy na přechod do barefoot obuvi nohy připravit! Tou přípravou myslím nejen třeba masáž chodidel, ale hlavně cvičení. Nohy je totiž třeba přivyknout na mnohem aktivnější práci plosek. To zlenivělé nebo už rovnou ploché nohy nemusejí ihned zvládnout! Proto je dobré předem chodidla rozhýbat, uvolnit, protáhnout a hlavně i posílit pomocí speciálních cílených cviků. Jinak může dojít po chození v barefoot botách k dost velkému přetížení chodidel a časem i k dalším problémům, vedoucím i k chronické bolesti. 

Právě takovou přípravou může být cílené preventivní i nápravné zdravotní cvičení obsažené v mém online kurzu Cviky pro nohy. Více o přechodu k barefoot obuvi můžete najít v několikadílném seriálu: Přezouváme se do bosobot a v rubrice Boty a obouvání na mém webu.