Golfová noha u dětí se dá řešit bez operace a bez následků, říká Stanislava Bašatová, ředitelka organizace Achilleus

Přinášíme vám velmi zajímavý rozhovor se Stanislavou Bašatovou – zakladatelkou a ředitelkou pacientské organizace Achilleus, který v letošním roce slaví již 15 let od založení. Ta se zabývá osvětou, ale i pomocí pacientům s vrozenou ortopedickou vadou pes equinovarus congenitus (zkráceně PEC), kterou můžete znát také pod pojmem golfová noha. Se Stanislavou jsme si popovídali o organizaci, o PEC a také o setkání a zkušenostmi s Adjustačními ponožkami u dětí. 

Kdo je Stanislava Bašatová

Kromě toho, že Stanislava Bašatová vede již 15 let pacientskou organizaci Achilleus, je také mámou dvou dětí, z nichž jedno (dcera Eliška) se narodilo s vrozenou vadou pes equinovarus congenitus (PEC), a manželka muže, který tuto vadu má také. Jejich syn se narodil zdravý, i když mu lékaři ještě před narozením předpovídali tento osud také.

O založení organizace Achilleus

A právě syn, ačkoliv se u něj nakonec diagnóza nepotvrdila, byl impulsem k založení organizace. Hlavní myšlenkou bylo především získávat informace, kterých bylo v té době velmi málo, také najít další rodiče a trochu se připravit na to, co nás čeká. Ani ve snu by mě nenapadlo, že se to stane postupně mou životní náplní a zaměstnáním. Postupně jsme budovali komunitu rodičů, přispěli ke změnám v zákonech, přiměli lékaře používat moderní Ponseti metodu a celkově rozšířili informace natolik, že již od těhotenství jsou rodiče informovaní a klidní, protože při dobrém postupu léčby je tato vada dobře řešitelná. 

Co je to PEC

Pes equinovarus congenitus (PEC) je nejčastější ortopedická vrozená vada. Také se této vadě říká „golfová noha“ (dříve se nazývala „koňská noha“) pro podobnost deformity s golfovou holí – chodidlo je při narození výrazně vtočené dovnitř, a pokud by se neléčilo nebylo by schopno chůze. V České republice se tuto diagnózu dozví jedna rodina každý druhý den. Celosvětově jde o 200 000 tisíc dětí ročně, z toho bohužel jen 20 % se narodí v zemi, kde je rozšířená efektivní a téměř bezoperační Ponseti metoda. 

Ponseti metoda jako cesta ke zdravým nohám

Ponseti metoda byla vyvíjena dr. Ignaciem Ponsetim už mnoho let, ale teprve v roce 2005 pronikla až do České republiky. Ale i tak trvalo ještě velmi dlouho, že než ji lékaři přijali. V dnešní době již máme několik výborných lékařů, kteří ji praktikují. Dříve a někde i dosud, se dávala přednost operačnímu řešení před Ponseti metodou, které v mnoha případech invalidizovalo dospělé pacienty jako důsledek mnoha zásahů do jemného mechanismu chodidel. 

Ponseti metoda je efektivní a šetrná. V zásadě jde o jemnou (a zde je potřeba zdůraznit správnou) manipulaci před aplikací sádry. Sáder je celkem 5 a po týdnu se mění. Následuje malý operační zákrok, kde není jizvička větší než 3 mm, tzv. tenotomie Achillovy šlachy, která uvolní zadní část nohy. A po sundání posledních sáder vypadají nožky jako zdravé. 

Následuje období přibližně do pátého roku dítěte, kdy odpovědnost přebírají rodiče a dítě musí nosit dlahy jako prevenci návratu vady. Dlahy se nejprve přikládají na celý den, postupně jak dítě objevuje pohyb, se režim rozvolňuje, až zhruba od 1 roku do 5 let mají děti dlahy jen na noc. 
Nožky jsou ale dlouhodobě zvyklé být v něčem „uzavřené“. Nejprve sádry, později dlahy na 23 hodin, pak celou noc. Je potřeba jim cvičením, šimráním nebo stimulací dodávat podněty, uvolňovat je kdykoliv nejsou chodidla v ničem sevřená. Však si to představte například mít boty celý den a celou noc na nohách.

O účincích Adjustačních ponožek

Adjustační ponožky jsem znala jako výrobek pro dospělé. Ale na konferenci Dítě v pohybu jsem prvně viděla i Adjustky pro děti. Zaujalo mě to jako další možnost, jak pomoci rodičům v péči o nožky jejich dětí. Uvolnění v našem případě není nikdy dost. 

Mezi rodiči jsme našli několik dobrovolníků, kteří rádi ponožky vyzkoušeli. A musím říct, že výsledek mě velmi překvapil. Čekala jsem, že testování rodiče brzy vzdají, že výsledky nebudou jednoznačné, že efekt nebude možné zhodnotit. Ale opak byl pravdou. Všichni testování dokončili a nadále ponožky používají, sami hlásili větší volnost a pohyblivost chodidel, „měkkost“ nohy při cvičení a masírování. Nezaznamenali jsme jedinou negativní ani neutrální reakci.

Používání Adjustačních ponožek u dětí s pes equinovarus nám posvětili i lékaři a fyzioterapeuti. A to je pro nás rozhodující. Zařadili jsme Adjustační ponožky mezi další tipy pro rodiče, jak mohou svým dětem ulevit a podpořit tak léčbu. 

Vada pes equinovarus má jedno velké riziko. Svaly a šlachy mají tendenci se stále zkracovat a stahovat. Aktivní pohyb a pasivní uvolňování pomáhají předcházet recidivě vady. A tak jsou pro naše děti Adjustační ponožky úžasnou možností, která přispívá k cíli – zdravé nohy bez bolestí. 


___

Stanislavě děkujeme za příjemný rozhovor a přejeme hodně zdraví celé její rodině a mnoho sil při práci v organizaci Achilleus.
 

Fotografie: archiv spolku Achilleus, FB: spolekAchilleus, web: www.achilleus.cz